Lustrační zákon nesmí být zrušen

Názoru, že lustrační zákon po dvaceti letech by již být neměl nebo nemusel, neboť ztratil váhu, tak bychom se my, občané, měli proti tomu zásadně postavit. Mladá generace už dnes nemusí potřebu lustračního zákona vnímat, jiným připadá, že téměř čtvrt století od Sametové revoluce již jeho smysl vyčpěl a je přežitkem. Ale to není žádný důvod k odpouštění zla, ke kterému přispívali lidé, jichž se lustrační zákon týká.

Nelze dopustit, aby do vedoucích funkcí v našem státě měli dveře otevřené lidé, kteří jakoukoli měrou pomáhali totalitnímu režimu. Oni podporovali absolutní moc, zajišťovali atmosféru strachu, v níž se lidé báli promluvit, nutili ostatní k ohýbání hřbetů, bránili mnohým ve studiu, bez milosti likvidovali na venkově práci celých generací, o zavírání a vraždění nevinných nemluvě. To nelze jakýmkoliv způsobem omluvit. Natožpak po čtvrtstoletí říci, nastal čas zapomenout. Jakékoli výmluvy v tomto smyslu jsou trapné. Fakt, že se dnes derou k moci a o zrušení lustračního zákona nejvíce mluví někdejší služebníci totalitního režimu, jen opět dokazuje jejich charaktery.

Zrušení lustračního zákona by bylo urážkou všech zavřených, vystěhovaných, popravených a projevem neúcty k naší historii.