Mgr. Ivana Očásková

Jedinečná atmosféra města a jeho okolí (latina pro to má hezký výraz genius loci = duch místa) způsobuje, že se tu hezky žije nejen těm, kteří se zde narodili, ale že ho volí za svůj domov často i lidé z bližších či vzdálenějších regionů. Písečáci jsou zpravidla na své město hrdí a jeho osud jim není lhostejný. Rozvoj Písku byl v letech devadesátých a v prvních letech nového milénia v porovnání s mnoha městy v ČR neuvěřitelně rychlý. Hodně jsem v té době pracovně cestovala a ten rozdíl byl zcela očividný. Písek nakročil k tomu stát se městem, které svým obyvatelům poskytuje všechny výhody moderní doby, ale zachovává si přitom své tradice a poklid.

Nastolené tempo však v posledních letech velmi! zvolnilo… Čím víc se o nových projektech mluví, tím se pomaleji a méně kvalitně připravují, a proto i pouze zřídka realizují. Čím méně vlastních, fakty a věcně odborně podložených, nápadů, tím více všemožných anket. Čím víc se mluví o otevřené radnici, tím nedůtklivější reakce, když občané Písku jasně sdělí svůj názor. A co mi vadí nejvíc? Neschopnost při správě města naslouchat, vnímat názor druhé strany a hledat nekonfliktně ideální řešení pro občany a jejich město. Občas jakoby se problémy přímo vytvářely… A také… Člověk nemusí být odborník, aby viděl, že péče o městkou zeleň a parky, není na úplně vrcholné úrovni…