Projev k návrhu zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákon

5. 9. 2012

Hezké odpoledne, dámy a pánové. Budu se snažit být stručný a neopakovat věci, které jsou buď notoricky známé, anebo už zazněly v řeči předřečníků. Na druhou stranu cítím povinnost vyjádřit se k hlasování, k opakovanému hlasování o návrhu balíčku, který se tváří býti balíčkem úsporným, stabilizačním, ale jehož nemalá část, nemalý základ stojí na konceptu zvýšení daní v ČR. Po mém soudu se zcela nesprávně, resp. asi chybně než nesprávně, orientuje veškerá pozornost na návrh na zvýšení DPH. Já mám za to, že daleko kontroverznější je součet efektů, efektů vyvolávaných tam, kde se dá předpokládat sčítání negativního vlivu na ekonomiku – například zvýšení daně z přidané hodnoty a návrhu na zvýšení daně z převodu nemovitostí a podobných jevů.

Nicméně dovolte, abych se vyjádřil popořádku ve struktuře připraveného projevu, resp. připravených poznámek. První poznámkou je poznámka ke včerejšímu komentáři zde nepřítomného ministra zahraničí pana Karla Schwarzenberga. Ten komentář se nemůže týkat mne, protože můj postoj k této věci je znám déle než půl roku, stavím se k tomuto konceptu odmítavě od samého začátku projednávání v Poslanecké sněmovně a mé názory nemohou být pro nikoho překvapením. Ale ohrazuji se, důrazně a právě proto, že se jeho slova týkají názorů a postojů jiných poslanců, se ohrazuji proti tomu, aby bylo někomu vyhrožováno, že s ním bude zacházeno a že k němu bude přistupováno jako ke zrádci. Poslanci českého národního parlamentu skládají slib a jsou povinni respektovat Ústavu ČR a zákony ČR. Myslím, že neskládají slib volebnímu programu TOP 09, neskládají slib věrnosti a respektu ke konceptu vládního programového prohlášení, které by stálo nad zákony. Je samozřejmě na každém z nich, aby případnou změnu svých postojů odůvodnili svým voličům a prokázali ve svých postojích jistou míru konzistence. Možná že někteří z vás mohou být překvapeni změnou názoru některých poslanců, ale vyprošuji si, aby bylo někomu vyhrožováno, že s ním bude zacházeno jako se zrádcem! Nebo se snad mají poslanci bát toho, že tu jim někdo najde v autě kolt, tu je někdo obviní z nekalých úmyslů, tu někdo vyrobí na policii obvinění z nějaké trestné činnosti. Mám pocit, že těch věcí, těch až násilných prvků, pohrůžek, které jsou dávány do souvislosti s Policií ČR, resp. trestní represí právě v souvislosti s politickými postoji, je už příliš mnoho a celkové politické atmosféře to rozhodně nesvědčí.

Chci vysvětlit svůj postoj, i když opakuji, ten postoj je stále stejný a myslím, že jej vysvětluji konzistentně mnoho měsíců. Považuji za správný onen manévr, který přesouvá daňovou zátěž ze zdanění práce do zdanění spotřeby. Tento manévr má ale své limity: koupěschopnost obyvatelstva, růst ekonomiky, případný nesoulad mezi příliš velkou inflací a stagnujícími příjmy domácností. A onen limit; limit tohoto potenciálu, schopnosti ekonomiky, schopnosti veřejných rozpočtů vybírat na daních více skrze zdaněnou spotřebu, se v reálu prokazuje.  Upozornila na to řada mých předřečníků a myslím, že je zbytečné to tady opakovat. Veřejné rozpočty ČR, přestože došlo pro rok 2012 k velmi razantnímu zdanění spotřeby, růstu dolní sazby daně z přidané hodnoty z 10 na 14 %, nevybírají ani to, co vybíraly v předchozím roce. Nebýt mimořádného výnosu nové daně ve zdanění loterií v celkovém výnosu, tedy za osm měsíců letošního roku, ve výši 3,8 mld. korun, byl by výběr daní v ČR za osm měsíců absolutně stejný jako v roce předchozím!

Já jsem v několika vystoupeních v květnu, červnu, v červenci, varoval před těmito údaji a toto jsou reálie, které mě vedou k velké obezřetnosti za prvé nad odhady Ministerstva financí, a za druhé k nedůvěře v onen připravovaný manévr. Ministerstvo financí už opravovalo své odhady několikrát, v uplynulém roce dvakrát. Muselo tak učinit i v letošním roce. Výslednicí oprav, korekcí v očekávaných příjmech pak musí být další úsporná opatření a o tom již byla veřejnost informována.

Proč si myslím, že vláda nemůže alespoň prozatím a v takovémto rozsahu uvažovat o zvýšení daní? Protože nevyužila veškerý potenciál pro úspory, které mohly být včas přijaty jako změny zákonů. A myslím si zároveň, že vláda není v úzkých, že by takový koncept musela vymýšlet ze dne na den. Odvolávám se na slova pana náměstka ministra financí, prvního náměstka pro daně, pana Ladislava Minčiče, která pronesl minulý týden, nevím přesně, který den, ale v projektu Událostí. Nebudu jistě doslovně citovat, ale v jeho odpovědi lze nalézt tato slova: Ministerstvo financí připravovalo a bylo připraveno pokrýt celý požadovaný manévr, který potřebovalo pro sestavení rozpočtu se schodkem nikoliv vyšším než 100 miliard výhradně z úspor. Jenom proto, že ministři vlády odmítli navrhované úspory, byla vláda resp. Ministerstvo financí přinuceno pracovat s konceptem zvýšení daní. Žádám tedy ministra financí pana Miroslava Kalouska, žádám prvního náměstka pana Minčiče, nominovaného za ODS, aby tento koncept úspor přinesli znovu zpět. Vláda jistě není v úzkých. Vláda nemusí rezignovat, vláda nemusí zvyšovat daně. Žádám, aby vláda právě pod tlakem okolností nevýběru peněz na daních zvážila tento manévr ještě jednou. Až vláda vyčerpá veškeré možnosti úspor, ať prosím, nebude-li tedy zbytí, uvažuje například o zvýšení některých typů daní a prosím, ať velmi váhá nad součtem některých efektů, ke kterým dojde například oním zmiňovaným manévrem v oblasti daně z přidané hodnoty a zvýšením sazby daně z převodu nemovitostí.

Tyto dny jsou kontrastní a do jisté míry symbolické i v jiném pohledu na věc. Srovnejte prosím argumentaci vlády a těch z vás, kteří jsou odhodláni podpořit tento návrh na zvýšení daní v České republice, jehož největší část ponesou zaměstnanci a druhým návrhem zákona projednávaným, tedy v tuto chvíli odloženým, nicméně projednávaným Parlamentem, v akutní a v podstatě stejné situaci, jako je tato předloha, kterou právě teď projednáváme, a tím je návrh na církevní restituce. Lidem se navrhují daně zvýšit a církve mají navržené nové osvobození od daně z příjmu z prodeje nabytého majetku. Jak je tohle možné? Budou církve řádní hospodáři? Já věřím, že ano. Proto ty restituce podporuji. Ale říkám zcela otevřeně, že bude-li v návrhu restitučního projektu ono osvobození, ona další výjimka, kterou zbavujeme církve jako řádné hospodáře, břemene daně z příjmu z hospodaření s nabytým majetkem, tedy i z jeho prodeje, pak vytváříme výjimku, na jejichž potenciál potřebujeme daně vyzvednout jinde. Ten kontrast je naprosto unikátní, vznikl v jediném prostoru v tomto místě a čase a já myslím, že by vláda měla přemýšlet o tom, na koho břímě daní nakládá a koho osvobozuje. Já takový postup odmítám. Budou-li církve řádní hospodáři a já opakuji a věřím, že ano, pak si zaslouží stejné zacházení jako jiné subjekty ekonomiky v České republice. Nepotřebují osvobozovat od výnosu z prodeje majetku. Navíc neomezeného časovým testem. To znamená, že osvobození platí příští rok, za pět let, za deset let. Budou-li církve do toho majetku investovat, budou-li na něj uplatňovat odpisy, jako že budou, protože ony si samozřejmě udělají znalecké posudky, za nějakou hodnotu vloží majetky do svého účetnictví, budou nepochybně a vcelku pochopitelně sloužit jako záruka proti úvěrům poskytnutým na jejich opravu například, tak přece musí na konci nést břímě daní, tak jako každý jiný podnikatel, jako každý jiný člověk, jakýkoliv jiný subjekt ekonomiky v této zemi. Já si vůbec netroufám odhadnout onen daňový potenciál v této oblasti, protože to by bylo žonglování s čísly. Bylo by to ode mne velmi nekorektní. Zároveň prosím, aby Ministerstvo financí předložilo účet Poslanecké sněmovně a aby řeklo, o kolik přijde soustava veřejných rozpočtů resp. o kolik se sníží potenciál výběru daně z příjmu právnických osob právě pro existenci onoho osvobození. Uvidíme, jak významně se kryje s oním požadovaným manévrem na zvýšení daně a uvidíme, zdali například po jeho vynětí z účinků nebude ono navržené zvýšení daní vůbec potřeba a bude pominutelné.

Přijímám výzvu, aby poslanci, kteří kritizují tento koncept, přinášeli návrhy na úspory. Vedle onoho balíčku, který někde existuje, pan ministr financí a jeho úřad tvrdí, že jej navrhoval vládě, prosím jej ještě jednou, aby jej přinesl a aby o něm bylo jednáno a veřejnost byla plně informována o jeho obsahu, struktuře, kvalitě návrhů těch úspor, o tom, jak mohl být v čase již dávno naplňován a také zprávu  proč se ministři této vlády postavili proti.

Zároveň upozorňuji na návrh, který jsem podal v Poslanecké sněmovně v průběhu dnešního jednání, a sice možnost výnosu 500 milionů korun na úspoře v systému úrazového pojištění. Budu velmi bedlivě sledovat výsledek hlasování. To jsou reálné živé zdroje v systému, který je vůči správci velmi benevolentní. Poznamenám ironicky. Já bych chtěl mít firmu, která bude za 9 % garantované provize spravovat takový pohodlný systém, jako je úrazové pojištění. A že ten potenciál půl miliardy tam leží, tomu prosím věřte. Ten je dopočitatelný, protože objem prostředků toho systému je znám, kvalifikován, kvantifikován a úspora na správní režii toho systému je prostá matematika. Rozdíl mezi současnými 9 % režie a mnou navrhovanými 4 %. I když mám za to, že by 2 % mohla stačit, to je ve světě obvyklá správní režie v prostoru finančních nástrojů a podobných instrumentů. Ale dobrá. Ať to není léčba šokem. Navržená nová 4 % znamenají půl miliardy nového potenciálu příjmu státního rozpočtu. Myslím, že když se vláda bude snažit hledat podobným způsobem, nakonec ten výsledný manévr, bude-li vůbec potřeba, návrh na zvýšení daní, bude daleko menší a významně o něm pochybuji.

Závěrem se pak ohrazuji proti jedné slovní ekvilibristice. Návrh na zvýšení horní sazby daně z přidané hodnoty z 20 na 21 % není zvýšení o jedno procento. Zrovna tak návrh na zvýšení ze 14 na 15 % není zvýšení o jedno procento. Prostá matematika základní školy a vyjádření procentického podílu ze srovnávací základny vám říká, že je to zvýšení daně významně větší a mám za to, že tohle už je argumentace a marketing, který je více než podbízivý a více než prvoplánový.

Myslím, že jsem svůj postoj osvětlil dostatečně. Podal jsem návrhy, kterými se vláda jistě může zabývat a jak jsem řekl, budu velmi bedlivě a s velkým očekáváním sledovat výsledek hlasování, které jsem ve svém projevu zmínil. Děkuji vám za pozornost.

Michal Doktor

Michal Doktor

ekonomický analytik
52 let, České Budějovice
Bývalý poslanec Parlamentu ČR (1998 – 2013) je spoluzakladatelem hnutí Jihočeši 2012. Jako ekonom má bohaté zkušenosti z působení v řadě firem. Angažoval se i v komunální politice jako zastupitel a radní města Lomnice nad Lužnicí (1990 – 2002).
poslat odkaz e-mailem
©2012-2019 Jihočeši 2012